Zdravím vás po delší době, milí pisáci a další, ahoj Raduš!, ale měla jsem k tomu své důvody. A možná se zase chvíli zpozdím, leč mám k tomu své důvody. A DÍKY těmto důvodům zakládám novou rubriku Můj těhotenský deník. Přeji vám klidné dny a hodně spánku 

A tak jsme budovali. Nový domov, nový začátek. (Jak vám zní sousloví - nový začátek? Několikrát jsem se ho snažila vyvarovat, leč stále mi jde po prsty. Začátek už přeci nemusí být nový, nespa? ) 

Zdravím vás, kolegové pisálci a čtenáři, 

věřím, že všechny zajímá, jak pokračovalo mé sžívání s vesnicí a novým domem,

Těch pár měsíců od mého rozhodnutí vyměnit město za venkov uběhlo jako voda. Již dávno nezajímavá práce v bance se s blížícím se odchodem stávala snesitelnější. Co mě však skutečně nenaplňovalo, bylo stěhování a dávání pronájmu do původního stavu, nicméně to už k takové věci patří. Vše

Inu, letos v červnu tomu byl rok, kdy jsem se stala vesnickou žínkou. Dlouho jsem svému drahému dávala jasně najevo, že mě k němu do vsi nedostane. Jak bych se totiž někdo jako já, kdo holduje divadlům, společnosti, restauracím a občas obchodům, mohl přestěhovat do míst, kde se za sociální

Ahoj milí blogoví souputníci, 

zdravím vás a vkládám další pokračování mého předsvatebního deníku. Mějte se bájo! 

Zdravím vás, milí pisatelé a čtenáři,

bohužel po delší době, ale vedra mi udolala mozek,

Životu na vesnici jsem jako kladnou věc přisuzovala absenci MHD. Ploužení zacpaným městem v přeplněných autobusech a trolejbusech mě znavovalo, proto jsem se snažila chodit pěšky a jezdit na kole. Nicméně nyní bydlíme šest kilometrů od civilizace a dělíme se s chotěm o jeden vůz, občas tedy musím využít

Dámská jízda za účelem balení číšníka začala velice příjemně. Od návštěvy s maminkou uplynuly dva dny a, světe, div se, mladý muž si mě pamatoval. Soudím podle úsměvu, který jsme si spolu vyměnili, jakmile jsme s dívkami zasedly ke stolu. Jeho přístup se malinko uvolnil. Připisuji to

Jako malá a pubescentní dívka jsem vyrůstala na Bravíčkách, Luneticích, Jaroslavu Foglarovi a následně Lence Lanczové. Determinována tímto okolím jsem snila, asi jako každé děvče, o zástupů chlapců, kteří by o mě usilovali. Dost dlouho jsem si ale připadala jako chlapec já sama. Nosila