Zdravím vás, milí čtenáři! Vítejte na neuspořádaném blogu, který vzniká z důvodu výplně času, tříbení mozku a poznávání vašich příběhů. 

Jsem holka z města, která se už trvale - promiňte mi ten výraz - uprdelila na vesnici. Dřív jsem na takovou pošetilost nemohla ani pomyslet, ale jak se říká, láska je slepá. A kromě toho, že tu nezakopnete o kloudnou práci, mi nic jiného nechybí. Je tu klid, hezká příroda, klid, žádná MHD a zácpy a už jsem se zmiňovala o klidu? 

Stále tu neznám mnoho lidí, takže budete vy mými kamarády, kterým se budu usvěřovat se svými hloupými, chytrými, zábavnými i nudnými myšlenkami. Vy můžete jen číst nebo podávat zpětnou vazbu, jakoukoli. Aspoň zažiju nějakou lidskou interakci. Ale nemyslete si, nenudím se, jen nikam nespěchám. 

Prožívejte se mnou můj nový vesnický svět a žijte klidně, pohodově, zkrátka jako na vesnici!

Generační bydlení jsem nastoupila 31. května 2017 a má maminka jistě do poslední chvíle doufala, že si tento životní velekrok rozmyslím. Patřila, na základě svých zkušeností, k nejhlasitějším odpůrcům bydlení s rodiči, v tomto případě s rodiči mého muže.

Den začal hezky. Tchyně s tchánem odjeli k lékařům na prohlídky, teta vyrazila do města na své pravidelné pondělní nákupy procházejícího zboží a já sbalila děti, obuli jsme holiny a společnými kroky vyrazili na zahradu. Už už jsme zdolávali cíl cesty, když se za brankou objevilo auto prarodičů.

Hola, hola, milí pisatelé a další čtenáři, 

zdravím vás v novém roce, který

Milí pisatelé a čtenáři,

opět vás zdravím ze své nerodné vísky, kde lišky dávají dobrou noc. Nedávno jsem přidala novou rubriku Můj

Buďte zdrávi, pisatelé, 

Tlapka se snažila vzkřísit podzimní letargii, tedy jsem si řekla, že se jí pokusím pomoci a

Zdravím vás po delší době, milí pisáci a další, ahoj Raduš!, ale měla jsem k tomu své důvody. A možná se zase chvíli zpozdím, leč mám k tomu své důvody. A DÍKY těmto důvodům zakládám novou rubriku Můj těhotenský deník. Přeji vám klidné dny a hodně spánku 

A tak jsme budovali. Nový domov, nový začátek. (Jak vám zní sousloví - nový začátek? Několikrát jsem se ho snažila vyvarovat, leč stále mi jde po prsty. Začátek už přeci nemusí být nový, nespa? ) 

Zdravím vás, kolegové pisálci a čtenáři, 

věřím, že všechny zajímá, jak pokračovalo mé sžívání s vesnicí a novým domem,

Těch pár měsíců od mého rozhodnutí vyměnit město za venkov uběhlo jako voda. Již dávno nezajímavá práce v bance se s blížícím se odchodem stávala snesitelnější. Co mě však skutečně nenaplňovalo, bylo stěhování a dávání pronájmu do původního stavu, nicméně to už k takové věci patří. Vše

Inu, letos v červnu tomu byl rok, kdy jsem se stala vesnickou žínkou. Dlouho jsem svému drahému dávala jasně najevo, že mě k němu do vsi nedostane. Jak bych se totiž někdo jako já, kdo holduje divadlům, společnosti, restauracím a občas obchodům, mohl přestěhovat do míst, kde se za sociální