Vítejte v mém vesnickém světě, který mi byl po dlouhých dvaceti a více letech strávených ve městě seslán a který jsem poměrně dobrovolně (až na pár citových vydírání) přijala. Stále se ho učím zpracovávat a zažít.

Pojďte se mnou, buďte mi vrbami, pomocníky a rádci a já se vám za to odměním svým bezbřehým úsměvem a poděkováním 

Vaše Hánice z vesnice

hanicezvesnice: Děkuju moc! A Tvé doporučení je vyslyšeno nastokrát. Babička se stará, jak jen může. Dokonce se najdou dny, kdy mám Žofku více méně na kojení a pak noční spánek. Ona si ji bere k nim dolů do jezdícího koše a koukají spolu na Soudkyni Bramboru Nebo s ní jde ven projít ty dvě ulice, které tu jsou. A tatínek. Když není v práci, může se přetrhnout (jen šlofíka mu dopřávám). Ale on mně taky. Fakt si nemůžu stěžovat a třikrát ťukám, aby je to neomrzelo