Vítejte v mém vesnickém světě, který mi byl po dlouhých dvaceti a více letech strávených ve městě seslán a který jsem poměrně dobrovolně (až na pár citových vydírání) přijala. Stále se ho učím zpracovávat a zažít.

Pojďte se mnou, buďte mi vrbami, pomocníky a rádci a já se vám za to odměním svým bezbřehým úsměvem a poděkováním 

Vaše Hánice z vesnice

hanicezvesnice: Raduš, psala jsem už Tlapce, možná jsi viděla (chtěla jsem hned Tobě, ale nová malá spolubydlící mě odvolala ), abych vysvětlila minulý čas, už je po těhotenství. Od pondělí. Proto jsem trávila ten čas u máti a skuhrala a bez alkoholu, či spíše velkého množství alkoholu. Teď si budu třídit vzpomínky zápisky do deníku.

A ty trpasličí příběhy mám taky v plánu, ovšem čas již není v mé moci, nene. Dokonce i odpověď Tobě je veliká vzácnost

A omlouvám se, že jsem zdržela Tvou kávu, leč bylo mi ctí

Za úvod nemáš zač, to zcela samo a velice rádo