Vítejte v mém vesnickém světě, který mi byl po dlouhých dvaceti a více letech strávených ve městě seslán a který jsem poměrně dobrovolně (až na pár citových vydírání) přijala. Stále se ho učím zpracovávat a zažít.

Pojďte se mnou, buďte mi vrbami, pomocníky a rádci a já se vám za to odměním svým bezbřehým úsměvem a poděkováním 

Vaše Hánice z vesnice

hanicezvesnice: Ooo, má oblíbená pisatelko, děkuji za Tvůj komentář. A věř mi, že jsem myslela na Tebe a vlastně myslím stále, když čtu Tvé články, kde rozjímáš nad bydlení s Dášiš Mezi námi, nedej se! Zůstaň na své vlně. Myslím, že Tvá povaha, kterou zde prezentuješ, na to má a dost Ti to závidím. Já jsem debil, kterej chce být se všema za dobře a nesnáším se za to víc a víc A jak říkáš, pozitivně to začíná, nicméně kdybych psala pohádku, napíšu to najednou. Máš recht, generační bydlení je SCIFI!
A PS: Trenéra pošli do dálky, 6 000? To radši převrhnu kočárek!