Vítejte v mém vesnickém světě, který mi byl po dlouhých dvaceti a více letech strávených ve městě seslán a který jsem poměrně dobrovolně (až na pár citových vydírání) přijala. Stále se ho učím zpracovávat a zažít.

Pojďte se mnou, buďte mi vrbami, pomocníky a rádci a já se vám za to odměním svým bezbřehým úsměvem a poděkováním 

Vaše Hánice z vesnice

taggame: Se zajmem jsem se zacetla, protoze me ceka v budoucnu asi to same, pokud tedy nechci konec vztahu. A mam tuseni, ac pres celkem optimisticky ladeny clanek, ze pokracovani bude neco ve smyslu, ze zit s rodici je fakt pi**vina. Pro me to je treba uplne scifi. A ti od meho pritele budou asi jeste vetsi sousto nez ti, ktere ty tady popisujes. Ti te teda jeste si lehnout fakt neposilaji a vajno bych s nimi teda taky nepila.