Vítejte v mém vesnickém světě, který mi byl po dlouhých dvaceti a více letech strávených ve městě seslán a který jsem poměrně dobrovolně (až na pár citových vydírání) přijala. Stále se ho učím zpracovávat a zažít.

Pojďte se mnou, buďte mi vrbami, pomocníky a rádci a já se vám za to odměním svým bezbřehým úsměvem a poděkováním 

Vaše Hánice z vesnice

radus: Podobný horor teď zažívá kamarádka. Musím říct, že když jsem já ještě nedávno řešila rekonstrukci domu, byla jsem vděčná za milého, jež sám pracuje ve stavebnictví, přesně věděl koho oslovit na co a hlavně přesně věděl co chce(me). No, držím palce a těším se na pokračování!